V p?írodě se manóza nachází ve volném stavu v některych druzích ovoce, jako jsou brusinky, jablka, pomeran?e atd. V lidském těle je manóza distribuována ve v?ech tkáních a krvi, v?etně k??e, orgán? a nerv?. V těchto tkáních se manóza podílí na syntéze glykoprotein?, které regulují funkci autoimunitního systému. P?edchozí klinické studie prokázaly, ?e manóza m??e lé?it a p?edcházet infekcím mo?ovych cest, proto se některé zahrani?ní zdravotnické produkty s manózou jako hlavní slo?kou pou?ívají k udr?ení zdraví mo?ovych cest.

Dlouho je známo, ?e nádory mají vy??í nároky na glukózu ne? normální tkáně. Nádorové buňky mohou p?ijmout a? 10krát více glukózy ne? normální buňky a pro udr?ení svého rychlého r?stu se více spoléhají na glykolyzu jako zdroj energie. Nádory s ?cukrovym ?ivotem“ v?ak ?elily manóze jiné situaci. V roce 2018 ?asopis Nature publikoval p?evratnou studii od Cancer Research UK, která ukázala, ?e manóza m??e inhibovat nádory. Vědci zjistili, ?e po vstupu manózy do nádorovych buněk se uvnit? buněk hromadí ve formě manóza-6-fosfátu, ?ím? blokuje zdroj energie nádoru tím, ?e naru?uje metabolismus glukózy, a tím inhibuje r?st nádorovych buněk. Aby tento závěr potvrdili, provedli vědci dal?í vyzkum na my?ím modelu nádoru, p?idali manózu do pitné vody těchto ?rakovinnych“ my?í a vyhodnotili vliv perorální manózy na lé?bu r?znych typ? rakoviny, jako je rakovina slinivky b?i?ní a rakovina plic u my?í. Vysledky ukázaly, ?e perorální podávání manózy pitnou vodou ú?inně zpomaluje r?st nádoru u my?í. Poté, co vědci potvrdili terapeuticky ú?inek manózy v modelu my?ího nádoru, zva?ovali podávání manózy my?ím v rámci adjuvantní lé?by jako doplněk k chemoterapii a s p?ekvapením zjistili, ?e manóza zvy?uje terapeuticky ú?inek chemoterapie, a to nejen dále zmen?ováním objemu nádoru u my?í, ale také prodlu?ováním ?ivotnosti ?rakovinnych“ my?í. Letos vyzkumny tym Fudanské univerzity objevil novy zp?sob, jak manózu pou?ívat v boji proti rakovině – regulaci molekuly imunitního kontrolního bodu PD-L1. Co je to kontrolní bod imunitního bodu nádoru? Víme, ?e kdy? cizí tělesa, jako jsou vněj?í bakterie a viry, napadnou tělo nebo kdy? buňky v těle odum?ou ?i se stanou rakovinnymi, aktivuje se imunitní funkce lidského těla a imunitní systém po aktivaci hraje roli v odstraňování těchto ?cizích molekul“. Zároveň, aby se zabránilo nadměrné aktivaci imunitního systému a ?nevybíravému zabíjení“ normálních tkání v těle, existuje v na?em těle sada ?molekul imunitních kontrolních bod?“. PD-L1 je d?le?itá molekula imunitního kontrolního bodu v na?em těle, která se m??e vázat na molekulu PD-1 na povrchu imunitních buněk a vysílat imunitním buňkám ?brzdící“ signál, aby zabránila usmrcování normálních buněk imunitními buňkami (obrázek 2). Tento brzdící systém v na?em těle v?ak zneu?ívají chytré nádorové buňky a T buňky v nádorovém mikroprost?edí jsou zodpovědné za usmrcování nádor? a nádorové buňky uvolňují ?brzdící“ signály do T buněk prost?ednictvím vysoké exprese molekul PD-L1, ?ím? inhibují aktivitu T buněk, aby se zabránilo usmrcování imunitního systému.

Molekula PD-L1 je protein bohaty na glykosyla?ní modifikace. Vyzkumny tym Fudanské univerzity zjistil, ?e manóza m??e naru?it stabilitu proteinu PD-L1 regulací glykosylace molekul PD-L1, a tím podpo?it degradaci molekul PD-L1. Tak?e kdy? je vysoce exprimovaná molekula PD-L1 v nádorovych buňkách degradována manózou, nemohou nádorové buňky donutit T buňky k ?brzdění“? Vědci potvrdili hypotézu: nádorové buňky o?et?ené manózou byly s vět?í pravděpodobností usmrcovány T buňkami. V my?ím modelu nádoru m??e perorální manóza podpo?it invazi a usmrcování T buněk nádoru a inhibovat r?st nádoru. Kombinace manózy a protilátek imunitního kontrolního bodu dále podporuje invazi a usmrcování T buněk nádoru a vyrazně prodlu?uje ?ivotnost ?rakovinnych“ my?í.

Jak jsme ji? zmínili, manóza se p?irozeně nachází v některych druzích ovoce, zejména v brusinkách s nejvy??ím obsahem manózy (obrázek 3). Mnoho lidí si mo?ná klade otázku, zda m??e konzumace brusinek p?edcházet rakovině nebo ji lé?it? Koncentrace manózy podaná ?rakovinnym“ my?ím ve vy?e uvedenych dvou studiích byla a? 20 %, co? znamená, ?e ka?dych 100 ml pitné vody obsahuje 20 g manózy, co? je velmi vysoká koncentrace a dávka. Proto konzumace brusinek a dal?ího ovoce zvy?uje p?íjem manózy a do ur?ité míry m??e podpo?it imunitu a prospět zdraví, ale dosáhnout protirakovinného ú?inku samotnych brusinek zdaleka nesta?í.