Sukralóza je náhra?ka cukru. Je to ?iroce pou?ívané umělé sladidlo. Lidé ?asto tíhnou k náhra?kám cukru, proto?e poskytují sladkost, ale neobsahují obsah kalorií jako stolní cukr. Sukralóza se ?asto pou?ívá jako p?ísada do potravin a nápoj?, ?asto se prodává jako ?bez cukru“ nebo ?ztráta hmotnosti“, aby se sní?il celkovy p?íjem kalorií.

Co je sukralóza?

Sukralóza je ?iroce pou?ívané nevy?ivné umělé sladidlo s nulovym obsahem kalorií. Sukralóza je uměle syntetizována ze stolního cukru (stolního cukru) vícestupňovym procesem, ktery selektivně nahrazuje t?i hydroxylové skupiny v molekule cukru t?emi atomy chloru. Následně byl ?i?těn na p?ibli?ně 98 %. Tyto chemické úpravy zaji??ují, ?e sukralóza je asi 600krát slad?í ne? stolní cukr. Kone?nym produktem je bílé, krystalické, vysoce ú?inné umělé sladidlo, které je vysoce rozpustné ve vodě. Díky vysoké rozpustnosti sukralózy ve vodě je ideální pro za?lenění do r?znych zpracovanych potravin: pe?ivo, nápoje, ?vyka?ky, ?elatina a mra?ené mlé?né dezerty. Jedinci hledající alternativní sladidla obecně preferují sukralózu p?ed jinymi umělymi sladidly, jako je aspartam a sacharin. Jako derivát stolního cukru si sukralóza zachovává mnoho ze své známé ?cukrové“ chuti, p?i?em? vyrazně postrádá ho?kou pachu? bě?nou u jinych náhra?ek cukru. Silná sladkost sukralózy umo?ňuje malému mno?ství jít daleko, co? z ní dělá oblíbenou volbu pro nízkokalorické diety. Absorpce sukralózy v gastrointestinálním traktu je minimální a hlavní cestou exkrece je nezměněná sukralóza ve stolici. Nedochází tedy k ?ádnému katabolickému (odbourávacímu) procesu, ktery potvrzuje, ?e sukralóza není zdrojem energie a/nebo kalorií. Status schválení a regulace sukralóza byla poprvé schválena pro pou?ití v Kanadě v roce 1991, následovala Austrálie v roce 1993 a Novy Zéland v roce 1996. V roce 1998 schválil americky ú?ad pro kontrolu potravin a lé?iv (FDA) sukralózu pro pou?ití v 15 kategoriích potravin a nápoj? a roz?í?il její pou?ití jako univerzální p?ídavek do potravin jako 99 schválená evropská sladidla do potravin a99 sukralóza v roce1 Union v roce 2004. FDA reguluje sukralózu jako potraviná?skou p?ísadu. Podle federálního zákona o potravinách, lé?ivech a kosmetice musí byt sladidla bezpe?ná. Stanovení bezpe?nosti FDA je zalo?eno na rozsáhlych studiích na zví?atech a klinickych studiích, které hodnotí toxikologii, teratogenitu (schopnost zp?sobit malformace plodu během těhotenství) a karcinogenitu. Podle doporu?ení FDA je p?ijatelny denní p?íjem (ADI) sukralózy ve Spojenych státech stanoven na 5 mg/kg tělesné hmotnosti za den (mg/kg/den). Potenciální vyhody pou?ití sukralózy pro bezkalorickou regulaci hmotnosti

Na rozdíl od stolního cukru se sukralóza netráví ani nerozkládá v gastrointestinálním traktu a nep?sobí v na?em těle jako kalorické palivo. Sukralóza je proto oblíbenou volbou pro jedince, kte?í chtějí nahradit stolní cukr (1 ?ajová l?i?ka nebo asi 4,2 gramu stolního cukru obsahuje 16 kalorií) a sní?it celkovou spot?ebu kalorií. Za?azením sukralózy do své stravy mohou lidé uspokojit své sladké pot?eby, ani? by se museli starat o dal?í kalorie, které jsou klí?ové pro regulaci hmotnosti.

Vhodné pro lé?bu diabetu

Sukralóza není metabolizována na?imi těly na energii a nezp?sobuje zvy?ení hladiny cukru v krvi (6). Na základě klinickych studií sukralózy u lidí s diabetem dospěl FDA k závěru, ?e sukralóza neovlivňuje nep?íznivě krátkodobou kontrolu hladiny cukru v krvi u lidí s diabetem 2. typu. ?ada klinickych studií navíc prokázala, ?e sukralóza neovlivňuje dlouhodobou glukózovou homeostázu (mě?eno pomocí glykosylace HbA1c) u pacient? s diabetem 2. typu. Proto je sukralóza bezpe?nou variantou sladidla pro diabetiky, kte?í dodr?ují nízkosacharidovou dietu. Nicméně, stejně jako u jakékoli jiné diety, lidé s diabetem musí konzultovat svého praktického integra?ního nebo funk?ního léka?e o individuálním dietním plánu a zároveň sledovat riziko hypoglykémie z p?íjmu sukralózy. Potenciální zdravotní problémy a vedlej?í ú?inky A?koli sukralóza byla p?ezkoumána z hlediska bezpe?nosti regula?ními orgány, bezpe?nost sukralózy a její potenciální zdravotní ú?inky jsou ?asto diskutovány. Zejména toxikologické studie hodnotící ú?inky regulace glukózy, neurotoxicitu a karcinogenitu u zví?at ?asto vyvolávají spekulace.

Studie prokázaly, ?e umělá sladidla, v?etně sukralózy, stimulují sekreci inzulínu sladkymi receptory exprimovanymi na beta buňkách ve slinivce, zejména v nep?ítomnosti glukózy. Bylo také prokázáno, ?e sukralóza indukuje sekreci GLP-1. GLP-1 je nezbytny pro glukózovou homeostázu a obecně zvy?uje glukózou zprost?edkovanou sekreci inzulínu. V pr?běhu ?asu m??e zvy?ená hladina inzulínu v krvi po expozici sukralóze nakonec vést k inzulínové rezistenci v d?sledku sní?ené aktivity receptoru. Zhor?ená glukózová homeostáza (regulace hladiny cukru v krvi) a sní?ená citlivost na inzulín jsou klí?ové rysy spojené s metabolickymi poruchami. P?etrvávající neschopnost ú?inného zpětného p?íjmu glukózy naru?uje regulaci krevního cukru a vede k následnému rozvoji metabolickych onemocnění, jako je diabetes 2. typu, obezita a dyslipidémie. Kromě toho se vyrazně zvy?uje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. ú?inky na zdraví st?ev a mikrobiom Sukralóza je pova?ována za ?metabolicky inertní“, proto?e se nevst?ebává, ale je vylu?ována neporu?ená stolicí. Díky tomu je méně pravděpodobné, ?e bude substrátem pro st?evní mikrobiom. Existují v?ak d?kazy, ?e expozice sukralóze m??e nep?ímo změnit na?i st?evní mikroflóru prost?ednictvím zhor?ené kontroly krevního cukru nebo potenciální imunitně zprost?edkované reakce. Mnoho studií na zví?atech ukázalo, ?e konzumace nenutri?ních sladidel (NNS) m??e zp?sobit poruchy st?evního mikrobiomu; Prokázal zvy?eny vyskyt patogenních bakterií a sní?eny vyskyt prospě?nych st?evních bakterií. Extrapolace údaj? o zví?atech na ?lověka v?ak musí byt provedena opatrně, proto?e jejich pou?itelnost na lidské zdraví a nemoci m??e byt omezená. Klinická studie navr?ená ke zkoumání ú?ink? krátkodobého (14denního o?ekávaného suchého) p?íjmu sukralózy na metabolismus glukózy také zkoumala ú?inky opakovaného denního p?íjmu NNS na st?evní mikroflóru. Studie dospěla k závěru, ?e sukralóza nezp?sobuje vyznamné změny v bohatosti nebo rovnoměrnosti st?evní mikroflóry. Naopak jiná krátkodobá randomizovaná kontrolovaná studie ukázala, ?e suplementace stravy s NNS m??e ovlivnit funk?ní potenciál lidského mikrobiomu, p?i?em? nejvyznamněj?í ú?inek má sukralóza. Je v?ak d?le?ité poznamenat, ?e obě klinické studie zkoumaly ú?inky krátkodobé suplementace NNS (v?etně sukralózy) a del?í expozi?ní doby jsou pot?ebné k plnému pochopení zdravotních ú?ink? suplementace NNS na lidsky st?evní mikrobiom. Dlouhodobé ú?inky sukralózy a dal?ích NNS na lidsky st?evní mikrobiom jsou oblastí probíhajícího vyzkumu.

Neurologické aspekty a regulace chuti k jídlu P?esto?e je sukralóza pova?ována za bezkalorickou, stimuluje receptory sladké chuti, indukuje sekreci inzulínu ve slinivce b?i?ní a za?íná metabolickou kaskádu, která napodobuje stav jídla. V nep?ítomnosti glukózy neustálé vylu?ování inzulínu obnovuje na?i metabolickou rovnováhu a chemii mozku. Na?e chu?ové buňky jsou oklamány, aby si myslely, ?e jíme skute?ny cukr. V randomizované zk?í?ené studii vykázaly obézní ú?astnice zvy?enou aktivitu v oblastech mozku související s reakcí na potravinové podněty a zpracováním odměny, co? vedlo ke zvy?enému p?íjmu kalorií po konzumaci sukralózy. Tato studie poskytuje p?esvěd?ivé d?kazy, ?e konzumace sukralózy a dal?ích umělych sladidel je spojena se zvy?enou chutí k jídlu a chutěmi, p?ejídáním a následnym p?ibíráním na váze a obezitou.